P E S A K

Co nám politici "zapomněli" říct?
25.1.2007 René Bartošek *1970. (Sedm let žije v USA.)

Podmínky americké vlády ohledně statusu své případné vojenské základny
v České republice jsou de-facto státem ve státě. Praha by neměla právo vstupu do základny, možnost kontroly jakýchkoliv aktivit americké strany.

Navíc by zaměstnanci základny byli vyjmuti z jurisdikce soudů České
republiky po celém území státu. Takové právní imunitě se netěší ani
diplomatický sbor zahraničních ambasád.

Proč bychom pro vojáky cizí mocnosti na území naší republiky měli připustit stejná privilegia, která přísluší pouze ústavním činitelům ČR? Jaké mají zkušenosti s americkou vojenskou přítomností v jiných zemích?

Nebylo by od věci podívat se trochu na historii základny USA Thule
v Grónsku. Tato vojenská báze byla původně meteorologická stanice, tajně v padesátých letech přestavěná na vojenskou základnu v rámci projektu "Blue Jay". Nikdo se nikoho na nic neptal. V roce 1968 ale došlo v oblasti Thule k velice vážné nehodě, která mohla skončit strašnou katastrofou. Zřítil se tam totiž do moře bombardér B-52 se čtyřmi vodíkovými bombami na palubě. Nikdo nikoho o ničem neinformoval. Naopak se rozběhla silná dezinformační kampaň.

V roce 1991 studie o radioaktivním pozadí podala exaktní důkazy o nad-měrném množství plutonia, které se používá jako materiál pro iniciaci výbuchu vodíkové bomby v oblasti. Jedna z vodíkových pum nebyla vůbec nalezena. Navíc v komplexu základny byly tajně skladovány nukleární zbraně bez vědomí Kodaně.

Teprve v roce 1995 Dánsko přiznalo vinu a zaplatilo odškodnění občanům Dánska a Grónska, kteří byli vystaveni radioaktivitě při práci na americké základně, šlo o sumu zhruba 15 000 000 dolarů. Proč bylo finanční odškodnění za americkou havárii a americké nukleární hlavice přeneseno na dánského daňového poplatníka? Tomu zatím nikdo neporozuměl…

V roce 2001 se prezident Bush obrátil osobním dopisem na premiéra
Grónska, aby intervenoval v prospěch modernizace radarů v Thule. Kodaň proti tomu velmi důrazně protestovala, protože Grónsko je mandátním územím Dánska.

Odpovědí emisarů USA na "odborných konferencích" o tzv. "dvojité slabosti" Dánska bylo toto: ..."Dánsko je slabá evropská ekonomika a člen NATO". Jistě povzbudivý signál z americké strany pro ČR nebo Polsko.

- 2 –

Teď se podívejme poněkud blíže na některé technické aspekty ohledně
radarové techniky a z toho plynoucí rizika a dopady na život lidí.
Třeba takový radar na stíhacích letounech se na zemi nezapíná mimo
případy, kdy pozemní personál provádí testy a údržbu. V takovém případě je testující technik oblečen ve speciálním olověném obleku. Výkon tohoto zařízení je řádově v kW. Radar systému Aegis 4 na lodích US NAVY má pulzní výkon okolo 20 MW.

Při bombardování v Kosově 1998 udělala obsluha radaru amerického křižníku USS CG-Siloh chybu a zapnula radar blízko italského pobřeží
u přístavu Naples. Byla zničena některá technická zařízení meteorolo-gických stanic a operátorů mobilní sítě, které byly několik dní mimo provoz. Jaké byly dopady na zdraví lidi, může přiblížit situace z Azerbajdžánu.
Tajná služba Azerbajdžánu odmítla poskytnout informace ohledně možných
zdravotních rizik při provozu dvou radarů US v oblasti Astara a Khizy.
Studie šéfa Nezávislého centra pro výzkum životního prostředí uvádí,
že 9x vzrostl výskyt rakoviny, 13x onemocnění jater a 19x vzrostl počet dětí narozených s těžkými a neodstranitelnými vrozenými vadami. Nepodařilo se nám bohužel zjistit, jaký radar tam je.

Specifikace radaru FSP=117 je 20-24 MW zářivého výkonu podle toho, jestli systém je mobilní nebo ne.

Radar určený pro americkou základnu v ČR je kolos o pulzním
výkonu 1000 MW. To je 20x více, než výkon radarů, o kterých zatím byla řeč. Negativní dopady se projeví řádově v okruhu mnoha desítek km. Navíc i při bezchybném provozu může dojít k odrazu vln o ionosféru. Pro zajištění provozu je nutný zdroj energie okolo 5 MW. Na základně má být 200 lidí. Zdroj energie musí být nezávislý na okolí. Vezmeme-li
v potaz ještě požadavky na bezpečnost a utajení objektu - je téměř jisté, že půjde možná o podzemní atomový reaktor.

Základní technické specifikace musí mít česká strana již dávno k dispozici, avšak přesto o nich naše "svobodná nezávislá privátní média" pořádně nikoho neinformují – proč asi ?

Obyčejní lidé jsou elitami degradováni na masu, jež nesmí být infor-
mována o negativních skutečnostech a vůbec nemá právo být zapo-jena do schvalování tak závažného procesu, jakým bezesporu je vybu- dování US vojenské základny – a to mimo jakoukoliv pravomoc ČR.

Vláda ani parlament nemají mandát k takovému rozhodnutí bez referenda. Nemluvě o pozici vlády, stojící na dvou přeběhlících a hlasech Strany zelených, která ve svém volebním programu slíbila podporu

- 3 -

referenda a odpor vůči atomové energetice. Na základě volebních programů jim totiž voliči dávali své hlasy.

Záměrně jsme se vyhnuli geopolitickým hlediskům ohledně toho, proti jaké hrozbě má být základna postavena. Samozřejmě na to mám vlastní názor, ale domnívám se, že jde o důležitý veřejný zájem, který by měl být vysoko postaven nad nějaké politikaření.

Uvědomte si, že Česká republika je malá hustě osídlená země. A radar
o těchto technických parametrech bude mít značný negativní dopad na tisíce občanů Česka – nicméně nikdo z nás nebude mít možnost to nějak ovlivnit. Mysleme na budoucnost. A budoucnost a bohatství každého národa jsou jeho děti!!!

S pozdravem

Stanislav Hudec

technik přípravy staveb

ČEZ Distribuce a.s.

Oddělení obnova sítí Střed-Inženýrink

Pracoviště:
Zalužanská 1289/III
293 05 Mladá Boleslav

telefon: 311 115 361
mobil: 602 316 504
fax: 311 115 359
stanislav.hudec@cezdistribuce.cz,
shudec@seznam.cz